Jihlavská jednota je součástí Sokolské župy plukovníka Švece, která zahrnuje větší část jednot na území kraje Vysočina. Kromě pravidelných cvičení v jihlavské Sokolovně provozuje jednota od roku 2011 multižánrový prostor DIOD (Divadlo otevřených dveří) a od roku 2021 kavárnu Café bar Sokolovna.
Vstoupit do jednoty může kdokoliv od malých dětí přes dospělé až k seniorům. Členem se stává po zaplacení členského příspěvku a schválením Výborem Sokola Jihlava. Příspěvek je také součásti poplatku za cvičení v jednotlivých oddílech, takže se členem Sokola stává každý, kdo u nás sportuje. Informace o cenách jednotlivých cvičení najdete přímo na stránkách aplikace WEBOOKER, přes kterou se registrujete do jednotlivých oddílů.
Sokolu nepřísluší žádný menší úkol, než vychovávat čestného, zdravého a schopného člověka, o kterého se bude moci tato země opřít. Tak chápeme svoji úlohu. Prostředkem k jejímu naplnění je sport, společenská a kulturní činnost. Tykáme si, oslovujeme se „sestro“ a „bratře“ a zdravíme se slovem „Nazdar“. Není to jen tradice, na které bychom lpěli, a už vůbec v tom není neúcta. Právě naopak, je to odrazem vzájemného respektu a rovnosti. Zprvu Vám to může připadat zvláštní, ale zvládnutí těchto zaklínadel Vám však otevře nejedny dveře i srdce lidí kolem vás.
V Sokole Jihlava dnes působí desítky vyškolených trenérů a cvičitelů. Postupně profesionalizujeme řídící pozice a chceme být centrem pro nesoutěžní sportovní aktivity všech věkových skupin. Zároveň chceme být místem pro trávení volného času a místem pro špičkovou regionální a mezinárodní kulturu.
Počátky jihlavského Sokola spadají do konce 19. století. Po několikaleté snaze zakladatelů byl jihlavský Sokol roku 1892 registrován tehdejšími orgány. Cvičení bylo zahájeno nejprve v soukromých prostorách, a poté v domě Beseda, který byl v té době střediskem českých spolků v tehdy převážně německé Jihlavě. Již několik roků po svém založení si Sokol Jihlava ustavil spolek pro postavení vlastní tělocvičny. Ten měl za úkol shromažďovat především finanční prostředky pro postavení sokolovny. Po první světové válce si Sokol Jihlava zřídil své cvičiště v prostorách, kde dnes stojí Horácký zimní stadion. Vlastní cvičení probíhalo v tělocvičně Masarykovy školy. Teprve v polovině třicátých let byl nashromážděn dostatek peněz na stavbu sokolovny podle návrhu předního českého architekta Bohuslava Fukse, která byla otevřena v roce 1935.
Pro své vlastenecké a demokratické zaměření byl Sokol mnohokrát pronásledován. V obou světových válkách byl zakázán a poté ihned obnoven; nejdelší dobou jeho zákazu však bylo čtyřicetileté období komunistického režimu. Přesto, že se po roce 1948 v sokolovně cvičilo, a to mnohdy pod vedením bývalých sokolských cvičitelů, duchovní stránka Sokola se postupně začala ze cvičení vytrácet. Nikde nesměly viset sokolské znaky a vlajky, sokolské prapory musely být schovány na půdách. Generace mladých lidí, která chodila v této době do sokolovny cvičit, se postupně Sokolu odrodila. Majetek byl převeden na stát a spolek byl stejně jako všechny ostatní v republice zakázán.
Přišel rok 1989 a s ním i pád komunismu. Na konci roku se konal sjezd Sokola v Praze, kde byla obnovena Československá obec sokolská a následně se začaly po celé republice obnovovat sokolské jednoty. Na podzim 1990 se ozvala i Jihlava. Několik nadšenců svolalo na 10. září ustavující schůzi do hotelu Zlatá hvězda a od této chvíle se začínají psát novodobé dějiny jihlavské sokolské jednoty. Po zaregistrování jednoty na ministerstvu vnitra byl uplatněn nárok na vrácení sokolského majetku. V té době to bylo považováno za neslýchanou opovážlivost – Sokol chce sebrat pracujícímu lidu sokolovnu! Odmítavě se stavěli nejen mnozí cvičenci a funkcionáři ČSTV (v té době ještě monopolní organizace na tělovýchovu), ale i někteří veřejní představitelé města. V roce 1991, kdy byla Sokolu Jihlava většina původního majetku vrácena, odešla značná část členů, kteří působili do té doby v sokolovně v oddílu ZRTV, do nově založené Asociace sport pro všechny. Sokol se stal mnoha lidem cizí.
Navrácení sokolského majetku nebylo úplné. Pozemek pod dnešním Okresním úřadem, který rovněž patřil Sokolu Jihlava a byl po roce 1948 znárodněn, dodnes vrácen nebyl a právo na jeho vrácení stát Sokolu stále upírá. V této nelehké situaci začala hrstka věrných obnovovat činnost jednoty. Po převzetí sokolovny od Sportovního klubu se ihned započalo s jejími opravami. Byla opravena střecha, prosklená stěna u schodiště, fasáda, atd. Cvičení se podařilo obnovit ve všech složkách a vzhledem k tomu, že název Sokol přece jen zůstal u veřejnosti pojmem, začala se členská základna rychle rozrůstat. Během relativně krátké doby dosáhl počet členů několika set. Díky obnovené činnosti župy plk. Švece se začali školit noví cvičitelé a pomahatelé.