Jdi na obsah Jdi na menu
 


Stručná historie a náplň Sokola Jihlava:
  Počátky jihlavského Sokola spadají do konce 19. století, kdy došlo roku 1892 k jejímu založení. Cvičení bylo zahájeno nejprve v soukromých prostorách, a poté v domě Beseda, který byl v té době střediskem českých spolků v tehdy převážně německé Jihlavě. Již několik roků po svém založení si Sokol Jihlava ustavil spolek pro postavení vlastní tělocvičny. Ten měl za úkol shromažďovat především finanční prostředky pro postavení sokolovny. Po první světové válce si Sokol Jihlava zřídil své cvičiště v prostorách, kde dnes stojí Horácký zimní stadion. Vlastní cvičení probíhalo v tělocvičně Masarykovy školy. Teprve v polovině třicátých let bylo nashromážděno dostatek peněz na stavbu sokolovny, která byla otevřena v roce 1935.

  Pro své vlastenecké a demokratické zaměření byl Sokol mnohokrát pronásledován. V obou světových válkách byl zakázán a poté ihned obnoven; nejdelší dobou jeho zákazu však bylo čtyřicetileté období komunistického režimu. Přesto, že se po roce 1948 v sokolovně cvičilo, a to mnohdy pod vedením bývalých sokolských cvičitelů, duchovní stránka Sokola se postupně začala ze cvičení vytrácet. Nikde nesměly viset sokolské znaky a vlajky, sokolské prapory musely být schovány na půdách. Generace mladých lidí, která chodila v této době do sokolovny cvičit, se postupně Sokolu odrodila.

  Přišel rok 1989 a s ním i pád komunismu. Zdálo se, že sokolská myšlenka již v naší zemi nebude vzkříšena. A přece ještě na konci roku 1989 se konal sjezd Sokola v Praze, kde byla obnovena Československá obec sokolská a následně se začaly po celé republice obnovovat sokolské jednoty jako houby po dešti. Na podzim 1990 se ozvala i Jihlava. Několik nadšenců svolalo na 10. září ustavující schůzi do hotelu Zlatá hvězda a od této chvíle se začínají psát novodobé dějiny jihlavské sokolské jednoty. Po zaregistrování jednoty na ministerstvu vnitra byl uplatněn nárok na vrácení sokolského majetku. V té době to bylo považováno za neslýchanou opovážlivost - Sokol chce sebrat pracujícímu lidu sokolovnu! Odmítavě se stavěli nejen mnozí cvičenci a funkcionáři ČSTV (v té době ještě monopolní organizace na tělovýchovu), ale i někteří veřejní představitelé města. V roce 1991, kdy byla Sokolu Jihlava většina původního majetku vrácena, odešla značná část členů, kteří působili do té doby v sokolovně v oddílu ZRTV, do nově založené Asociace sport pro všechny. Sokol se stal mnoha lidem cizí.

  Navrácení sokolského majetku nebylo úplné. Pozemek pod dnešním Okresním úřadem, který rovněž patřil Sokolu Jihlava a byl po roce 1948 znárodněn, dodnes vrácen nebyl a právo na jeho vrácení stát Sokolu stále upírá. V této nelehké situaci začala hrstka věrných obnovovat činnost jednoty. Po převzetí sokolovny od Sportovního klubu se ihned započalo s jejími opravami. Byla opravena střecha, prosklená stěna u schodiště, fasáda, atd… Cvičení se podařilo obnovit ve všech složkách a vzhledem k tomu, že název Sokol přece jen zůstal u veřejnosti pojmem, začala se členská základna rychle rozrůstat. Během relativně krátké doby dosáhl počet členů několika set. Díky obnovené činnosti župy plk. Švece se začali školit noví cvičitelé a pomahatelé.

  V roce 1994 se jednota zúčastnila XII. všesokolského sletu v Praze na Strahově. Tato akce byla velkým povzbuzením do další činnosti. V roce 1995 přestala Městská kina provozovat kino Sokol, které se nachází v přízemí sokolovny, a provoz kina převzala jednota. Přestože dnes mnoho lidí do kina nechodí, jednota stále tuto kulturní činnost pro Jihlavu zajišťuje. Činnost jednoty se soustředila především na cvičení složek sokolské všestrannosti, zdravotního tělocviku, jógy, aerobiku, brazilského boje Capoeira a v poslední době též kalanetiky a juda. Od začátku roku 2000 působí v Sokole Jihlava pěvecký sbor Foerster a v nedávné době jednota založila i folkloristický soubor pro děti od 6 let. Rok 2000 byl ve znamení XIII. všesokolského sletu, na který vyslal Sokol Jihlava přes 60 cvičenců z celkového počtu více než šesti set členů. Současně se sokolovnou získala jednota zpět chatu u Maršovského rybníka. V této chatě, kterou si jednota musela nově vybavit, se konalo již několik dětských táborů. Ve zbylou dobu je chata využívána k rekreaci členů jednoty.

O současné činnosti Sokola Jihlava

Další informace o činnosti Sokola Jihlava: Sokol Jihlava pořádá každým rokem šibřinky, které jsou zahájeny předtančením. O půlnoci bývá tombola, účastníci mohou přijít v maskách. Pro děti jsou pořádány dětské šibřinky, rovněž v maskách.První sobotu v roce je pořádán turistický výstup na nejvyšší vrchol v okolí (Čeřínek). Každým rokem pořádá Sokol Jihlava župní přebor v plavání, který je zařazen do přeboru župy Plk. Švece v sokolské všestrannosti. V roce 2000 se jednota umístila v této soutěži na 3. místě. V dubnu se v sokolovně koná tělocvičná akademie, kde je možné shlédnout ukázky cvičení většiny složek. V posledních pěti letech jednota pravidelně pořádala Běh Terryho Foxe. V jednotě je aktivní věrná garda, která pořádá každých 14 dní ve středu vycházky do okolí Jihlavy. Pěvecký sbor jednoty pořádá v sále kina jeden koncert v červnu a jeden koncert v prosinci, kde si všichni posluchači mohou zazpívat společně vánoční koledy. Publikace 110.výročí založení Sokola Jihlava je k prodeji za 30,- Kč v kanceláři Sokola Jihlava. Publikace obsahuje stručnou historii Sokola Jihlava od jeho počátků až po současnost. Autor Ing. Pavel Brada.